Příspěvek: #101

No houby a bakterie asi nebudou přímo nepřáteli VD, ale spíš zdrojem určitých látek pro včely, které zvlášť na jaře, když čistí úl po zimě mohou fungovat jako přirozená doplňková strava nebo antibiotika (obsažení v plísních vytvořených v zimním období). I když jsou nějaké plísně které to nejspíš umí : http://www.sgm.ac.uk/pubs/micro_today/pdf/111102.pdf a třeba http://www.nev.nl/sete/sete-2006/125-132...r-2006.pdf
To, že se VD na jaře nemnoží tak rychle, přestože plodu je mnohem více a to včetně trubčího, s tím může souviset, ale tady se spíš domnívám, že je to způsobeno stravou - dostatkem pylu s vitamíny. Je například známo, že klíště (taky roztoč) prakticky nejde na člověka zvíře, který se dopuje vitamínem B - asi po tom z kůže vylučuje určité látky, které roztočovi nevoní. Toto mám ověřeno. Možná by to mohlo fungovat podobně i na VD, který je příbuzný - podávat vitamín B nebo i jiné vitamíny v zimním krmení. Nenašel jsem ovšem, žádnou takovou studii.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/be...emid=13704
http://www.maminka.cz/clanek/zdravi/vita...y-a-komary

Příspěvek: #102

(16.11.2012 22:28)Debora napsal(a):  Kazdý podpis pomûze

Ano a dopadne to tady s takovými pubertálními peticemi jak v Rakousku. Mít alternativu, o které se ví, že není nejlepší, je dočasně lepší, než nemít alternativu žádnou.

Takové petice jsou divné. Vůbec jim nerozumím. Protože jsou na německém serveru, beru to jako skrytou konkurenci ve včelařství v Česku.

Čemu Deboro pomůžete, když rozbíjíte?

Proč například nesepíšete petici např. proti povoleným limitům ATB v medu na německém trhu?

Proč když je na Slovensku zakázaný Tylosin, proč se sním dál na Slovensku léčí?

Proč někdo ze Slovenska, někdo z Německa má zájem učit Česko, jak máme včelařit, když ve svých domovinách mají přeci své problémy?

Říká se tomu, zameťte si před vlastním prahem. A začněte třeba ve svém okolí své domoviny.

_gp_

Příspěvek: #103

Gupa: Debora něco rozbijí? Co? Něco co v současné době stojí na hliněných nohách a ty nohy jsou stale více křehčí? Pokud to budu brát čistě za sebe, chci mít jen možnost volby. Myslí-li si někdo, že nejlepší je držet se zuby nehty současného systému léčení, nechť je to jeho volba a opačně.
Jest-li nám snahy o zdravá a vitalní včelstva nerozbíjí spíš sám varroa destructor svojí schopností vytvořit si rezistenci?! Je tento "milý" návštěvních našich včelstev svou schopností odolávat ve stále větší míře syntetickým akaricidům zpropadený oportunista, rozbiječ dokonalého systému a dokonce snad i svazu?
Myslím, že nikdo ze zastánců a propagátorů jiného směru boje s V.d. nechce "divoký západ" v péči o včelstva.
Všímám si zásadního rozdílu mezi včelaři, kteří na vše dlabou a pasivně čekají, že to za ně vyřeší nákazový referent se všemi těmi krámy na zádech a po taškách, proti lidem, kteří to chtějí, či dělají jinak(monitoring, KM, selekce, osvětová činnost apod.).
Včelař by neměl být nucen do pozice malého děcka vedeného za ručičku!
Jde to i jinak a důkazem toho jsou včelaři, kteří mají vitalní zdravá včelstva i bez syn.akaricidů.
Vždy bude početná skupina, která se spolehne na stávající systém. Bude však i stale početnější skupina, která chce jít vlastní cestou- cestou volby.
Právě, že z nehezkých zkušenností v Rakousku, či v Německu se můžeme poučit. Stejně tak se můžeme poučit z úspěšnějších strategii. Rozdíl mezi námi a jimi je v tom, že zde se léčilo systematičtěji a např. co se týká rezistence, tak u nich ní došlo daleko dříve(vlivem nadužívání léčiv). Oni si prošli tou krizí dříve a snaží se z ní poučit. Nás teprve ty opravdu hromadné úhyny ještě čekají...

Příspěvek: #104

Vitamín B (jako možný "lék" - vitamín proti VD):

• je pro včely především v pylu. Pro zajímavost, když vynechám ve výčtu množství dalších, tak jen "Béček" je ve 100 g květového pylu dost:
  • B1 (thianin) - 0,5-1,5 mg
  • B2 (riboflavin) - 0,5-1,9 mg
  • B3 (kyselina nikotinová,niacin) - 4-8 mg
  • B5 (kyselina pantothenová) - 0,7-5 mg
  • B6 (pyridoxin) - 0,3-0,9 mg
  • B7 (H,biotin) - 0,5-0,7 mg
  • B9 (kyselina listová) - 0,04-0,5 mg
  • B12 (cyanocobalamin) - jen stopy (0,006 mg)
    
  O užitečnosti pylu není pochyb. Je otázka nakolik volba stanoviště a tedy různé poměry druhů pylu, jeho skladba, aj. faktory dokáží takto včelkám pomoct proti VD.
• je ale také ve velkém množství v TEBI kvasnicích (dnes se to jmenuje Lahůdkové droždí), které jednak můžeme konzumovat my (jako koření a zdravý potravinový doplněk), ale také použít jako pylovou náhradu. Tyto postupy zde na VF mají mnoho odpůrců, ale neměnný fakt je, že "venku" to některé farmy dost používají a to především jako doplněk v bezletových obdobích, nebo na start do jara, nikoliv jako náhražku. Ostatně včelky, když můžou, tak víte co si vyberou...
  

Příspěvek: #105

(15.11.2012 8:09)MilanBencúr napsal(a):  Amitraz mikroflóru a mikrofaunu neničí, v úli zabíja len článkonožce "veľkosti" Varroa. "Amitráz do vosku nepřestupuje. V ČR je hlavní léčebnou metodou fumigace, kde se používá účinná látka amitráz, který do vosku téměř vůbec nepřestupuje. Rezidua škodlivin ve vosku českého původu jsou tak proto minimální či dokonce nulová ve srovnání s některými zdroji vosku ze zahraničí.

Milane, ty máš svoji metodiku, která se mi velmi líbý, ale volná stavba zatím bohužel není jedinečné řešení varroázy. Nezlob se na mě, ale myslím si, že výse uvedené postřehy nejso ve prospech včelstva v ČR a varoázu nevyřesí. Určite víš, že nejsem podpůrkyně jakéhokoliv lécení, ale že zde jde o něco úplně jiného. K otázce amitraz vs kyselina mravencí?

Amitraz je protivník receptorů oktopaminu v mozku včely. Způsobuje predráždení a nakonec ochrnutí a smrt.

Vysoké hladiny oktopaminu ve včelim mozku zavinují nadmernou spotrebu potravy a mladusky začnou dříve snášet pyl, čímz chybí pro udržování čistoty v úle. (Schulz a
Robinson, 2001).
Dělnice včel se zvýšenou hladinou oktopaminu v mozku zkreslují svým tanečkem hlášení zdroje potravy. (Barron et al., 2007).

Amitraz je vysoce toxický pro larvy včel, při kontaktu zničí trávicí aparát larvy. (Gregorc a Bowen, 2000).

http://entomology.unl.edu/faculty/ellisp...icides.pdf

Příspěvek: #106

Debora: super, že jsi to sem dala, ja ty studie zatím přelouskávám, neměl sem čas si je pročíst pořádně. Velice zajímavé je to s ovlivnění oktopaminových receptorů prostřednictvím druhých poslu cAMP , cGMP, inositol-1,4,5-trisfosfatu a citlivosti vápníkových receptorů pro Ca2+.

Příspěvek: #107

(17.11.2012 13:21)Debora napsal(a):  Dělnice včel se zvýšenou hladinou oktopaminu v mozku zkreslují svým tanečkem hlášení zdroje potravy. (Barron et al., 2007).

No to už jsem taky zaregistroval, že včely díky pesticidům přestavájí být medonosné a pomalu bychom ji měli přejmenovat na včelu cukrožravou. Že by letošní "chudý" rok byl začátkem?

Příspěvek: #108

(17.11.2012 9:46)gupa napsal(a):  Říká se tomu, zameťte si před vlastním prahem. A začněte třeba ve svém okolí své domoviny.

_gp_

Gupo, Vojto, kde je práh Vašich včelnic? Je Vám jasnéi, že po mě vyžádujete, abych Vaše včelstvo oživyla geny apis mellifica mellifica?

Příspěvek: #109

(17.11.2012 13:21)Debora napsal(a):  K otázce amitraz vs kyselina mravencí?

Debora, ja s Tebou súhlasím. V mojom príspevku som citoval názor z Moderného včelára z pred piatich rokov. Preto som napísal, že časy sa menia a ľudia tiež.
Na Slovensku nie som obmedzovaný v liečení včelstiev úradníckym nariadením, ako je tomu v Česku. Každý je za svoje včely zodpovedný osobne. Veterinári každý rok doporučia liečivá, z ktorých si včelár môže vybrať podľa svojho uváženia. Z tých doporučených liečiv stačí použiť len jedno, a po znáške. U nás tomu nie je tak ako v Česku, kde sú včelári zákonom nútení pchať do úľov chémiu celý rok. To sú dve rozdielne filozofie v ošetrovaní včelstiev a myslím si, že tá slovenská je ďaleko pred českou.

Příspěvek: #110

(17.11.2012 9:46)gupa napsal(a):  

(16.11.2012 22:28)Debora napsal(a):  Kazdý podpis pomûze

Ano a dopadne to tady s takovými pubertálními peticemi jak v Rakousku. Mít alternativu, o které se ví, že není nejlepší, je dočasně lepší, než nemít alternativu žádnou.

Takové petice jsou divné. Vůbec jim nerozumím. Protože jsou na německém serveru, beru to jako skrytou konkurenci ve včelařství v Česku.

Čemu Deboro pomůžete, když rozbíjíte?

Proč například nesepíšete petici např. proti povoleným limitům ATB v medu na německém trhu?

Proč když je na Slovensku zakázaný Tylosin, proč se sním dál na Slovensku léčí?

Proč někdo ze Slovenska, někdo z Německa má zájem učit Česko, jak máme včelařit, když ve svých domovinách mají přeci své problémy?

Říká se tomu, zameťte si před vlastním prahem. A začněte třeba ve svém okolí své domoviny.

_gp_

Troška pán kolega si to prehnal.Každá krajina má včelárov,čosi zoženú nepovolené liečivo a ním liečia!A to,že použili nepovolené liečivo sa dá postihovať!Ale čo sa týka metodiky boja s varoa dalby som väčší priestor vlastnému úsudku a liečbe.Všetkého veľa škodí a hlavne chémie!Radiť vám môže hoci i Miloš zo Slovenska,ale vy musíte mať možnosť voľby a vy sa i rozhodnete ako ďalej!

Příspěvek: #111

(17.11.2012 9:29)JKL napsal(a):  To, že se VD na jaře nemnoží tak rychle, přestože plodu je mnohem více a to včetně trubčího, s tím může souviset, ale tady se spíš domnívám, že je to způsobeno stravou - dostatkem pylu s vitamíny. Je například známo, že klíště (taky roztoč) prakticky nejde na člověka zvíře, který se dopuje.

Může být ovšem by to znamenalo, že tam kde mají dobré snůškové podmínky nebo kočovníci, by neměly problém s roztočem, ale to mi zatím nikdo nepotvrdil. Konkrétně u jednoho kočovníka se kterým udržuji pravidelnou komunikační družbu moho potvrdit, že je na tom s roztočem stejně jako já co kočuje jednou za uherský rok a lipou končí snůška.
Ale je já spíš sleduji co se v přírodě odehrává v době počátku vzestupu množení roztoče. A to spadá do období květu lip a v tomto období není vyjímkou skoro subtropické klima horko a zvýšená vlhkost vzduchu než je obvyklé. A nebo to můžou být jen genetické hodiny. Jako rozdíl v rozvoji mezi A.m.m a A.m.c. na stejném stanovišti, co mi pamětníci říkaly a co se dočítám ve staré literatuře porovnání těchto dvou plemen.

---

(17.11.2012 13:21)Debora napsal(a):  V otázce amitraz vs kyselina mravencí?

K této otázce mám jednoduché stanovisko. Ani jedno není výhra, ale nelíbí se mi jak se z kyseliny dělá banalita, skoro jako by to byly vitamíny.

Příspěvek: #112

Zkusme si položit otázku, čistě hypoteticky, co by nastalo, kdybychom skutečně celosvětově zastavili tlumení roztoče VD u včelstev pesticidy? Co by se asi dělo? Jaké by to mělo dopady na včelstva a včelařství? Zkusme se zamyslet co by nastalo, kdyby k tomu došlo pouze na určitém omezeném území?
JK

Příspěvek: #113

Prosím, nemáte niekto odkaz, kde sa píše že včely uhynuli z dôvodu použitia amitrazu? Nie dákeho "pošuka", čo nepozná mieru! Aj chlór, ktorý bol použitý ako bojový plyn, pomohol potlačiť množsvo chorôb. Tiež je to o miere....

Osobne som videl poškodené včely kys. mravčou a neodsudzujem, resp. nezavrhujem ju. . Dotyčný tiež nepoznal "mieru". Je zavádzajúce, aj keď pravdivé, ak niekto tvrdí, že Amitraz poškodzuje včelám určité orgány. Aj kuchynská soľ prípadne alkohol (aj bez metanolu) poškoduje zdravie, ak sa neprimerane užíva. (Tá soľ sa týka aj včiel, po alkohol našťastie nelietajú, inak by bolo podstatne viac "včelárov". )

Ak tu skutočne ide o včely, nemalo by sa potom nič používať, ani "pesticídy", ani "priateľské kyseliny".

Mimochodom, aj človek pri liečbe rakoviny trpí a varroa je tiež "rakovinou" našich miláčikov.

(Osobne používam aj kys. mravčiu aj Amitraz. Kým "zaberajú" nemám dôvod niečo meniť, nanajvýš odskúšať - overiť účinnosť doterajšej liečby.)

Příspěvek: #114

Ja by som sa tiež pokúsil zamyslieť aj nad tým prečo je taký stav že sa určité situácie už bez tých pesticídov nedajú ďalej zvládnuť(a nielen vo včelárstve)

Příspěvek: #115

Vojto, ale Ty si sa tak rozhodol dobrovolne. Nikto Ti nediktuje, ktoré liečivo, z tých doporučených, použiješ. V tomto vlákne sa rieši prikázaný nezmysel, natierať zaviečkovaný plod v marci, v júli zas odľahčovať včelstvo KM, v auguste útočiť na roztoče Varroa gabónom, v septembri opäť tri týždne ničiť klieštika aj pod viečkom KM, v októbri ho doraziť amitrazom a v decembri aerosolom. To predsa tie včelstvá nemôžu pri dobrom zdraví prežiť!

Příspěvek: #116

(17.11.2012 12:53)Tomáš Blecha napsal(a):  Gupa: Debora něco rozbijí? Co? Něco co v současné době stojí na hliněných nohách a ty nohy jsou stale více křehčí? Pokud to budu brát čistě za sebe, chci mít jen možnost volby.

Tobě tu volbu někdo bere? I veterinární nařízení má vymezení podle situace.

Na Slovensku je každý 21 včelař bez včel, v ČR je každý 35 včelař bez včel. (statistiky k 9/2011)

Takže já se nechci dožít situace, kdy si tu bude každý léčit podle své hlavy a potom mi bude slídit po proletu kolem stanovišť a krást bratrsky včely, protože jen více myslel, když mu někdo věšel bulíky na nos.

VD je vážný problém, jednou to jde, podruhé je to v háji. hodně se v této otázce předstírá a lže. Lidi obecně hodně kecají a lžou. Já si myslím, že na český národ platí pohoda klídek a člověk, který řekne druhému a ostatním co má jak udělat. Prostě tu hodně lidí chce, aby zaněj jednal druhý.

Na Slovensku možná více myslí a jednají sami za sebe, ale tady v ČR nato máme lidi a peníze. Např. na eradikační program SR mají "jen" 5 miliónů Kč (109t€), víc na Slovensku na nemoci nemají. Divím se, že Hrádek vůbec funguje. Když spočítám těch přednášek co unás je a výzkum o kterém nikdo ani neví že existuje "jen" za několik miliónů ročně. Prostě cítím se raději lépe ve společnosti vedené, než ovedené o výhody které je lepší mít.

Dále každý u nás v ČR nemá nato aby sypal práškový cukr mezi uličky. Jsou lidi, kterým se to zdá mimo logiku, aby byť z jakéhokoli důvodu sypaly (jako moučkový cukr) něco do včel, když znich je radno jen brát. Vysypte do 450 000 včelstev organizovaně nebo volně, cca jen po 1/2 kg cukru. Mě se do zdá neproveditelné, když vím, že to včelař musí dělat několikrát, roztoč nesmí mít možnost se vrátit na včely, takže musí být přilepen.

Chci tím říci, že se včelaři s volnou léčbou a volným přístupem rozdělí. Otázkou co je lepší pro obor. Mít volnost volby léčby nebo mít organizovanou základnu a pevného dodavatele léčiv včetně postupu. Navíc Dol co vím odečítá dotace rovnou, takže dokonce i to dělá aby on vydělal a obor byl více spokojený. Co je lepší pro včelaře a obor? Já si myslím, že mít tady Dol v podobě jaké funguje není výhra, ale ani prohra. Vše má své pro a proti. A více mi sedí, když včelaříkovi kousek odemne včely organizovaně léčené přežijí, než aby mi jak žebrák kradl najaře úly, protože já mám a on ne. Ano přesně s takovou logikou je potřeba počítat do důsledků věci dát jen volnost výběru a představte si, že by jsme měli sypat do včel moučkový cukr, dávat do víka řezanku z vratiče a kupovat nějaký " XY životabudič®" včel, když si v ČR dokážeme poradit také a jaksi to funguje.

Na Slovensku se závratně profesionalizovala včelařská základna, unás v ČR ne převládá stále většinový názor malochovatelů než menšinový organizátorů a větších chovatelů.
Slovensko má méně prostředků pro včelařství, má omezenější zdroje, Varroázu má pouze vedenou případnou eradikační metodiku, tz. že nemají roztoče vedeného jako ohnisko nákazy, protě nemají ohniska a SVS na Slovensku to neřeší. Mají jen tři monitorovací místa na VD a kontroly a odběry hlavně kvůli moru plodu, který tam klesl když začali monitorovat a odebírat plošně vzorky.

_gp_

Příspěvek: #117

(18.11.2012 0:21)gupa napsal(a):  Chci tím říci, že se včelaři s volnou léčbou a volným přístupem rozdělí. Otázkou co je lepší pro obor. Mít volnost volby léčby nebo mít organizovanou základnu a pevného dodavatele léčiv včetně postupu. Navíc Dol co vím odečítá dotace rovnou, takže dokonce i to dělá aby on vydělal a obor byl více spokojený. Co je lepší pro včelaře a obor? Já si myslím, že mít tady Dol v podobě jaké funguje není výhra, ale ani prohra. Vše má své pro a proti. A více mi sedí, když včelaříkovi kousek odemne včely organizovaně léčené přežijí, než aby mi jak žebrák kradl najaře úly, protože já mám a on ne. Ano přesně s takovou logikou je potřeba počítat do důsledků věci dát jen volnost výběru a představte si, že by jsme měli sypat do včel moučkový cukr, dávat do víka řezanku z vratiče a kupovat nějaký " XY životabudič®" včel, když si v ČR dokážeme poradit také a jaksi to funguje.

Máme to dělat, jenom kvůli neschopným žebrákům co kradou, do smrti blbě? To je jiný problém pro řešení jinými v jiném odvětví.
ČSV potažmo jeho filiálka Včelpo s.r.o. si prodává 2x košer med ze superbio produkce a nás tu nutí (stále razantně lobuje za svou druhou filiálku Dol s.r.o.) nalévat včelám jedy. Kážou vodu, pijí víno a vy jim k tomu tleskáte. Měl jsem vás za prozíravějšího.

Příspěvek: #118

(18.11.2012 0:21)gupa napsal(a):  ... Jsou lidi, kterým se to zdá mimo logiku, aby byť z jakéhokoli důvodu sypaly (jako moučkový cukr) něco do včel, když znich je radno jen brát.
_gp_

Výstižné, charakteristické myslenie "včelára", ktorého prioritou je len jeho prospech zo včiel. Nezáleží mu na deťoch, ktorým predáva med so zvyškami penicilínu a nezaujíma ho zdravotný stav jeho včiel, ktoré nosia do úľa nektár a peľ z chemicky ošetrovaných poľnohospodárskych kultúr, GMO, ovocných sadov svojich susedov a záhradkárskych osád. Včelárstvo je najstaršou živnosťou, ktorá využíva dary prírody. V dnešných pomeroch sú rôzne príčiny, prečo ľudia včelária. V každom prípade musí byť život včely pre mysliaceho včelára širokým poľom bádania. Vzhľadom k zložitej zdravotnej situácii vo včelstvách sa musí každý včelár rozhodnúť, či prispôsobí svoju metodiku včelárenia zdravému životu včiel, alebo obetuje zdravie včiel v prospech seba -včelára. Včelárenie predsa nemôže byť dôležité len z hľadiska hmotného, ale aj z morálneho s odmenou duševnej spokojnosti.

Příspěvek: #119

(17.11.2012 22:39)Josef Křapka napsal(a):  Zkusme si položit otázku, čistě hypoteticky, co by nastalo, kdybychom skutečně celosvětově zastavili tlumení roztoče VD u včelstev pesticidy? Co by se asi dělo? Jaké by to mělo dopady na včelstva a včelařství? Zkusme se zamyslet co by nastalo, kdyby k tomu došlo pouze na určitém omezeném území?

Snažím se o to, aby právě na toto "hypotetické" téma byla jedna z přednášek na tradičním VMS setkání.

Příspěvek: #120

(18.11.2012 0:05)MilanBencúr napsal(a):  V tomto vlákne sa rieši prikázaný nezmysel, natierať zaviečkovaný plod v marci, v júli zas odľahčovať včelstvo KM, v auguste útočiť na roztoče Varroa gabónom, v septembri opäť tri týždne ničiť klieštika aj pod viečkom KM, v októbri ho doraziť amitrazom a v decembri aerosolom......

Áno Milan, máš pravdu! Je to nezmysel, ako aj názov petície!. Keď sa pozriem na iné vlákno - "Šanca pre včely" a pritom inde riešime likvidáciu rojov v lese! Dokonca aj v národných parkoch, rezerváciach a chránených oblastiach! Voľne žijúce včely boli základom pre naše súčasné odvetvie - brtnícstvo. Pripadá mi to ako hláška "Zabi bobra, zachrániš les!" Mimochodom, nenariaďuje tieto zákroky v ČR "miestna" veterina podľa zamorenia?

Veľmi často sa v konferenciach uvádzajú informácie neúplné, nesúvisiace alebo úplne zavádzajúce. A veľa ľudí sa nimi "oháňa".
Potom laik žasne a odborník sa diví....

Treba liečiť primeranými prostriedkami, aj keď nepopulárnymi. Nemaj za zlé, keď niekto chce mať zo svojich včiel aj prospech. To ešte neznamená, že by ich nemal rád, tak ako neznemá že milovník včiel ich nelieči vôbec.

A práškový cukor? Aj šamani pri privolávaní dažďa používali zariekavadlá a fungovalo to!