Příspěvek: #5321

Tu karpatskpu vcelu vychvaloval merkuri.

Příspěvek: #5322

Je tam horská odolnost a spořivost,, rychlý rozvoj a snaživost . Ale Na Vigorku nemúže mít nic v chudých pomínkách. Umělá inseminace toho nejlepšího z nejlepších po dobu 30let nahradí staletí evoluce.

Příspěvek: #5323

Problém je v tom,že to sem vozia bez akej koľvek kontroly a potom to predávajú na Bazoši ,kúpia za 5€ na Ukrajine a na Bazoši predá za 25€ ,čisté lóve bez roboty ... Keby si to niekto kúpil pre seba tak je to jeho vec,ale takto roznesie chroby po celom Slovensku

Příspěvek: #5324

Karpatka- dlhší sosak ako kranka, /Jetel, lučne kvety/ lepšia zimovateľnosť /hrsť mrtvoliek/, odolnosť na viry, nosemu tuším nepoznajú , zbierajú aj redší nektar tuším 8 perc - ktorá si kranka ani nevšimne,spominana veľka miernosť a sedenie na plástoch ake som u druhých včiel, linnii nikdy nevidel, nestretol- medu neviem u nás bola iba repka, žiaden agát- o dva týždne idem vytáčať niečo tam je po 1 medniku Čs či 1-2 NN nastavku. z čoho neviem. Charakteristika je z ruských včelarskych forach- ostatné vlastná skusenosť. Neviem čo sa týka dovozu ako je to ,ako to funguje- tie matky s novín boli isto na objednávku. Mal som emailovú debatu z jedným popredným ukrajinských chovateľom karpat.včely Vučkovskeho typu/Jaro Mucha/- na Slovensko nedodavajú. nevedia dodať. Nehante všetko čo je ukrajinske či ruské na karpatky majú také oplodnovacie stanice, že ....

Příspěvek: #5325

Trošku prispevok o miernosti a sedeniu na plastoch -karpatka.

Příspěvek: #5326

Teď pojedu na dovolenou na Slovensko, tak si pro jistotu přibalím do kufru dva plemenáčky. Co kdyby se mi podařilo koupit nějakou exotiku. Třeba potom bude dvakrát tolik medu jak od Kraňky a s polovičním úsilím.

Příspěvek: #5327

Tak bacha,aby ta exotika neměla kožich a nedělala brum,brum.

Příspěvek: #5328

(23.07.2023 8:23)Včelařík napsal(a):  Třeba potom bude dvakrát tolik medu jak od Kraňky a s polovičním úsilím.

Jen aby to nebyla pravda. Ten delší sosák může být v některých oblastech výhoda.

Příspěvek: #5329

Mirku, to není o délce sosáku ale o tom, že si tady může každý z genetického hlediska dovézt co chce a nikdo mu v tom neumí a snad ani nechce zabránit.. A taky se vozí, a ze všech částí světa. A stejně jako je obyvatelstvo ČR velmi pestrý genový mix, tak bohužel u těch včel to jde díky nelegálním dovozům stejným směrem. A já se ptám, je to dobře ?

Příspěvek: #5330

Nejsem slechtitel matek a vcel, ale myslim, ze otazku mixu vcel je potreba zasadit do kontextu zmen prirodnich / klimatickych podminek, ve kterych se ma vcela pohybovat, zit a rozvijet se.

Příspěvek: #5331

Karpatky- oficialny názov- Apis mellifera carnika-carpatica- je podruh včely kranskej, na slovensku tuším v Dýmaku bol zverejneny výsledok testovania, merania indexu krídel . kde Vučko obsadilo prvé miesto, najlepšie výsledky - kde sa bližilo k čistej forme, norme včely kranskej. Tak obavy k bastardizácii našej kranskej včely, nie sú na mieste , skôr je to opačne. Už končím na tuto tému, aby som neposobil ,že za ne lobujem, nebolo to a nie je mojim cieľom , len pár vyjadrení k tejto teme som poskytol. Sú to včely - kde nie sú žiadne žlté pružky, na zadočku, pravda časom sa u nás tiež , nadobudnú tieto vlastnosti- čiže o čistote našich chovov môžme len dalej snívať.

Příspěvek: #5332

Honzo R /goro - muzete zapatrat v pameti a dat sem, v kterem cisle bylo o vcele karpetske v dymaku? Chtel bycj si to precist. Diky!

Příspěvek: #5333

Nepamätám taký článok, ale tu je obsah predošlých ročníkov aj s vyhľadávaním
https://www.dymak.online/obsah-rocnika-2020/

Příspěvek: #5334

Dymák-5-2022, Tuším to zverejnil autor je Petruška-Po stopach slovenskej kranskej včely. Bez záruky nemožem overit - tento ročník som požičal- vyhladané cez obsah čísla- google Dymak časopis- myslím si že je to tam.

Příspěvek: #5335

Ale pánové. Ten problém přece netkví v tom, že by jste museli obhajovat včelu karpatskou na Slovensku. Ten problém tkví přece v tom, co si vozí čeští a slovenští včelaři z celé Evropy, potažmo z celého světa. A začíná i v oblasti chovu včel v našich zemích být pěkný mrdník. A o to jde, né o nějakou včelu karpatskou.

Příspěvek: #5336

A divíš se při tomhle sání dotací na chov "správných" matek ??? Na to je potřeba pořádný sosák.

Příspěvek: #5337

(24.07.2023 8:02)Včelařík napsal(a):  ...že si tady může každý z genetického hlediska dovézt co chce a nikdo mu v tom neumí a snad ani nechce zabránit.. A taky se vozí, a ze všech částí světa. A stejně jako je obyvatelstvo ČR velmi pestrý genový mix, tak bohužel u těch včel to jde díky nelegálním dovozům stejným směrem. A já se ptám, je to dobře ?

Podle mě je to dobře.

Příspěvek: #5338

Jj. S těmi dovozy již učinili zkušenost i naši předkové, když si do oblasti kde byla domovem Apis melifera melifera dováželi Apis melifera ligustica. Výsledkem křížení se z celkem mírné černé včely stala směs létající zadečkem napřed, tzv. "messerschmidtky". Ještě je pamatuji. Své by o dovozu a křížení mohli povyprávět i včelaři z jižní Ameriky a nyní i obyvatelé jižních oblastí severní Ameriky. I když tam to nebyl problém neorganizovaných dovozů, ale vědeckého výzkumu, kdy došlo k úniku kříženců.
Vše v dobrém. JK

Příspěvek: #5339

Je zajímavé, když hledáte nabídku na matky BF v Německu na druhé straně Šumavy. Jeden chovatel na svém webu píše, že se u nich BF tak rozšířila, že tam prakticky nic jiného nemají. Nepochybně se to projeví i u nás a nic na tom nezměníme.

Teď nám to taky ukrajinci "poladí" tou jejich včelou a taky s tím nic nenaděláme.

I v lidské společnosti se genetika míchá mnohem víc než dřív. A znovu, můžeme s tím nesouhlasit, ......

Kdo z nás dokáže posoudit, jestli je to dobře nebo špatně?

Příspěvek: #5340

podle mne je špatně to, že se na věc - rozšiřování / chov různých včel - díváme optikou přirozeného rozšiřování druhu po dobu tisícovek / desítek tisíc let tak, jak se přirozeně a bez významných zásahů člověka měnilo prostředí, ve kterém jednotlivé druhy včel žijí. Jenže od doby, kdy člověk začal využívat krajinu zemědělsky, pro lesní hospodářství, vodní hospodářství, průmyslově, urbanizoval ji atd. a začal ji přetvářet tempem rychlejším, než bylo přirozené tempo dané přirodou, tak včela se takovým tempem adaptovat nestíhá. Potom člověk / včelař začne zasahovat do "vývoje" včely v tom smyslu, že začne přesouvat druhy včel podle toho, v jaké krajině/prostředí a v jakém klimatu se má včele dařit.