Příspěvek: #201

HMF se prostě vyskytne v roztoků cukru podle zaříkávání kouzelníka. Pane jo, vyšší pH a ono nenarůstá HMF, coto vůbec to vyšší pH bude asi ... není to bazicita? ... Např. akát, tam bych to ani nemusel hádat. To je čistý jako křišťál, enzymů minimum a to ještě srazí vyšší sacharoza, minimum pylu. Co nějaký enzym rozloží, tak jakoby ve sterilním prostředí, takže žádné příměsy co snížují pH. (zvyšují kyselost) Co ale taková biořepka, která je dovezena do výkupu a do týdne kvasí. Tam se zvyšuje aktivita skokem, kyselost dvěma skoky a výsledek je, že včelařovi se zdá málo peněz za břečku, kde naroste HMF jak rychlerostoucí vánoční stromek. Já jen, že bych HMF opravdu rád zrušil, když chcete ty vyjímky, rád bych měl med doma třeba více let, protože stářím a teplotou dostává opravdu jiné chutě - jako víno. Jenže podle HMF, med je po dlouhé době jen tak pro pekaře._gp_

Příspěvek: #202

(20.11.2012 0:56)Josef Křapka napsal(a):  ...
Nyní však vážně. Musíme si uvědomit, že roztoče VD do evropy zavlekl člověk-včelař-výzkumník-vědec před pouhými cca 40 lety a to je z pohledu přírody příliš krátká doba na to, aby došlo k jakékoli symbióze roztoče se včelou.
...

Josefe, tohleto je déjà vu...

Zkusím to tedy jinak:
Mohl bys prosím popsat, jak si představuješ cestu, kterou by v přírodě bez zásahů člověka došlo ke stavu, kdy by dovezený kleštík včelí pro naši včelu medonosnou už nepředstavoval "likvidačního" parazita?
Mám na mysli zejména časovou osu a na ní vytažené výkyvy v populaci - zejména včelstev. Nejde mi o nějaká přesná čísla apod. Spíš o popis toho, co by se dělo s populací včelstev na daném území v prvním roce bez ošetřování, v druhém, třetím atd. Jak kvantitativně (počet), tak i kvalitativně (vlastnosti).

Příspěvek: #203

(19.11.2012 18:57)gupa napsal(a):  Aha tak jak nazveme ty přípravky a léky které splňují likvidaci roztoče zabitím, ale podle Vás pesticidem nejsou. Co jsou? Nepesticidy?

Wikipedie

No a kategorizace pesticidů jsou: příznivé a nepříznivé pro ekosystém a člověka. No a jak příznivý je amitraz a jak příznivý pro člověka je např. KŠ? Nenalhávat si je základ. Omlouvám se za determinaci slova a zato, že správné pojmenování je pro někoho extrém.


_gp_

Ve zdejším vláknuale bylo již vícekrát zodpovězeno, že zde píšeme o syntetických pesticidech. KM je organický pesticid.

Příznivost amitraze se projevuje duševní chorobou, které se nazývá demence.

Pesticidy mohou způsobyt demenci

Hlavní problémy demence se projevují neschopností samostatně přemýslet a žít. Napište soudruhum do VÚVč v Dole, že Vám tuto informaci opoměly podat a informujte kolegy ve vlákně "Fumigace".
Ale nebojte se, kluci Vám určite v Cesku rádi pomůžou při začátcich s KM.

Citace:VÚVč Dol
Varidol FUM sol. a proužky ad us. vet.
Držitel registrace a výrobce:
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.
Máslovice - Dol 94
252 66 Libčice n. Vlt.

Upozornění:
Jako nežádoucí účinek se po dobu uzávěry česna může u jednotlivých včelstev projevit silnější vzrušení. Tečka

Příspěvek: #204

Na tému hydroxymetylfurfural sme tu už mali debatu pred pár rokmi. HMF však vzniká predovšetkým prehrievaním medu. Zaujíma nás obsah HMF v mede. V EÚ je povolených 40 - 80 mg/kg medu. Možno práve z dôvodu prevládajúcej liečby KM. Na Slovensku je to len 20 mg/kg medu. Koľko je to v Čechách?

Příspěvek: #205

HMF
Vyhláška č. 76/2003 - max. 40 mg/kg
Norma Český med - max. 20 mg/kg

Příspěvek: #206

A čo tak použiť KM až po medobraní... Dovtedy skúsiť biotechnické metódy tlmenia populácie roztoča...

Příspěvek: #207

Gupo: máš pravdu vyšší pH je bazicita, však je to zaporný logaritmus vodíkových iontů. Měl sem napsat buď nižší pH, nebo vyšší kyselost
No třeba lipový med je kyselejší a přitom je nacpaný enzymy. Ono je to s acido-bazickými poměry v medu složitější.

---

Pravdu díš Jardo! Někdy si však situace žádá použít KM i ve snušce, či k jejímu konci. Holt se z daného včelstva med nevytočí a nechá se jim. Mě se to už stalo, že jsem vytočil med a ten byl znatelně nakyslý. Naštěstí ho nebylo moc, tak šel po kvašení přes kolonu. Zpětně sem dohledal z kterých včelstev sem odebral plásty na vytočení a byly mezi nima dvě co dostali 2x houbičku s KM.
Než mi to docvalo, tak sem nespravedlivě odsoudil netykavkový med jako kyselou sr...

Příspěvek: #208

(20.11.2012 1:58)jdjd napsal(a):  

(20.11.2012 0:56)Josef Křapka napsal(a):  ...
Nyní však vážně. Musíme si uvědomit, že roztoče VD do evropy zavlekl člověk-včelař-výzkumník-vědec před pouhými cca 40 lety a to je z pohledu přírody příliš krátká doba na to, aby došlo k jakékoli symbióze roztoče se včelou.
...

Josefe, tohleto je déjà vu...

Zkusím to tedy jinak:
Mohl bys prosím popsat, jak si představuješ cestu, kterou by v přírodě bez zásahů člověka došlo ke stavu, kdy by dovezený kleštík včelí pro naši včelu medonosnou už nepředstavoval "likvidačního" parazita?
Mám na mysli zejména časovou osu a na ní vytažené výkyvy v populaci - zejména včelstev. Nejde mi o nějaká přesná čísla apod. Spíš o popis toho, co by se dělo s populací včelstev na daném území v prvním roce bez ošetřování, v druhém, třetím atd. Jak kvantitativně (počet), tak i kvalitativně (vlastnosti).

Jakube, Tebou vytaženým citátem z mého příspěvku narážím na snahy některých propagátorů myšlenky "žít a nechat zemřít". O řádek výš je ale jiný citát, jak by tyto snahy s největší pravděpodobností dopadly:

"A za nějaký ten rok budeme hledat i včelu, nebo vzpomínat na dobu kdy ještě žili včely".

Jakube, oba tušíme, že vznik symbózy, roztoč se včelou, není otázkou několika let. Rád bych se však mýlil. Oba víme, že je to otázkou evolučního vývoje. A to je v řádech tisíců, statisíců, možná i miliónů let. A pokud nevymyslí nějaký zázrak např. genetici, tak nás oba z toho již určitě hlava bolet nebude. V tomto kontextu jsou všechny časové osy...
JK

Příspěvek: #209

Tím, že máme v rukách daleko rychlejší způsob než příroda, a to selekci, tak to není nereálné. Ovšem nebude to za pár let, spíš je to na desetiletí, nebo náhodě...
Symbioza to nebude nikdy, neb to by musel V.d. přinášet včele i nějaký prospěch. Takže bych to nechal spíše u tolerance

Příspěvek: #210

(20.11.2012 2:47)Debora napsal(a):  Ve zdejším vláknuale bylo již vícekrát zodpovězeno, že zde píšeme o syntetických pesticidech. KM je organický pesticid.

Příznivost amitraze se projevuje duševní chorobou, které se nazývá demence.

Nene, napřed mne zprdnete, a potom píšete otom, očem prý tu není řeč. Demence je jen vrchol problému který jste objevila._gp_

---

(20.11.2012 11:07)Tomáš Blecha napsal(a):  Symbioza to nebude nikdy, neb to by musel V.d. přinášet včele i nějaký prospěch. Takže bych to nechal spíše u tolerance

Opět zajímavé téma vedle vitamínů, oprotože na mé myšlenkové mapě se hodí k tématu. Tolerance a symbioza je sporná debata. Pokud vím, tak roztoč byl jako poprvé co vím, popsán na Javě. Typické znaky s destruktorem jsou kapku jiné, ale ukazuje to nato, že možná desetitisíce let žil tento parazi izolovaně, ve velmi kyselém, či velmi bazickém prostředí, protože Java je samá sopka. Jsou tam ideální podmínky pro přizpůsobení se opravdu tvrdému životu coby parazit.



Po krátkém působení kdekoli, má roztoč varroa takovou vlastnost(schopnost), že se snaží přežít na základě od těch "organických" po ty nejagresivnějšíc postupy. Celou dobu se zkouší mnoha přípravky a pesticidy po celém světě. Někde se postupuje s takovou a jinde s jinou účinnou látkou. Proč? Protože se varroa (geny roztoče) méně dokážou přizpůsobit. Co se ví, tak že dokonce tak rychle, jak si dokáže zvyknout na jednu účinnou látku a během měřitelného času, podle typu (takže i KM a KŠ není vítěztví) zákonitě se ukáže neúčinnost i při té nejoptimálnější léčbě nebo dokonce výběru v chovu. Ano, i udržet geny na uzdě je velký problém, jinak by jsme tu už dávno měli přes chovatele matek pokoj. Je tomu tak?

Otázka. Proč se mu na jednom místě daří hůře s používáním toho pesticidu a na druhém používají jiný pesticid. Základem odpovědi jsou místní podmínky a situace s genovou přizpůsobivostí.

Pokud si někdo myslí, že se nic za dobu co se léčí proti VD neudálo, mýlí se. Snad stovky účinných látek se otestovalo, desítky se používají a desítky jsou coby novinky nachystány. Roztoč dokáže změnit podle podmínek i tělesné znaky jen proto, aby byl jiný a přizpůsobil se.

Proto je podle mých zkušeností s pesticidy základ střídání podle zmíněné genové přizpůsobivosti.

Opravdu si nic nenalhávejme, pokud nezemře roztoč, budeme ho mít stále na talíři._gp_

Příspěvek: #211

Máme více mozností, jak zabránit varroáze:

1. ukoncit lécbu akaricidy, v druhé etape i biozidy
2. nechat vcelu rojit a chytat roje
3. umoznit vcele prirozenou stavbu, nekupuvat kontaminované mezisteny
4. rozmnozovat vlastní vcelstvo
5. prezimovat na medu
6. ukoncit kocování
7. verit jen statistikam ktere si sami sfalsujeme

Výhody varroa destructor:

1. chrání vcelu pred clovekem
2. ucí vcelu hygienickému chování
3. opravuje chyby iseminace a selekce
4. prirozený barometr lidské arogance

zprdnout Vás me moc lákalo, ale nikomu by to nepomohlo Ale uvazujme o tom, jestli je nám osud lidtva lhostejnejsí, nez uchování zrícenin fasismu

Příspěvek: #212

Deboro , ani jeden z bodů cos tu uvedla tě nezbaví roztoče . ani všechny body aplikované naráz.....

Příspěvek: #213

Deboro: přijde mi to trochu jako theosofický přístup

Příspěvek: #214

Deborin pristup mi pripomina ten vtip ako chcel sedliak odnaucit kona zrat. Prvy mesiac to vyzeralo, ze uspel a kon fungoval aj bez zradla. Iba po tom mesiaci kon vyvratil kopyta a zdochol.
Je mozne, ze tymto "bio" stylom sa ti bude tak rok darit, ale druhu zimu jednoducho vcely nepreziju.

Příspěvek: #215

Debora má pravdu.
Jen ta její pravda není ve střední Evropě realizovatelná. Museli by všichni uvažovat podobně a podřídit se tomu a zavčelení krajiny by se na delší dobu snížilo možná na desetinu. Koexistence dvou extrémních přístupů k ošetřování, tedy Tvého a amitrazového je tady problematická.
Oponenti nechť se pochlapí a řeknou nám, kde včela vyhynula. Totiž v oblastech bez možnosti aplikace akaricidů včela nikde nevyhynula, snížila se na čas populace včelstev a ta se postupem let zase zvýšila.

Příspěvek: #216

(20.11.2012 10:22)Josef Křapka napsal(a):  ...
Jakube, oba tušíme, že vznik symbózy, roztoč se včelou, není otázkou několika let. Rád bych se však mýlil. Oba víme, že je to otázkou evolučního vývoje. A to je v řádech tisíců, statisíců, možná i miliónů let. A pokud nevymyslí nějaký zázrak např. genetici, tak nás oba z toho již určitě hlava bolet nebude. V tomto kontextu jsou všechny časové osy...
JK

Promiň, ale to není odpověď. To je jen gramofonová deska, kterou nám zde pořád pouštíš dokola - ale bohužel z ní není slyšet zdůvodnění Tvojí teorie...

Zkusím to tedy opět jinak:

Jak je možné, že v ostrovních pokusech včelstva přežila? Podotýkám, že ty pokusy netrvaly ani miliony ani tisíce let...
Jak je možné, že ve Francii byla nalezena volně žijící včelstva bez ošetřování (po mnoho let)?
Jak je možné, že jsou chovatelé, kteří svoje včelstva neošetřují a ta jim přinášejí profit?
Jak je možné, že ze včelstev (a.m.) dovezených do Přímořského kraje některá přežila a to minimálně po několik desetiletí?
Plus ještě otázka Pavla Holuba:

(20.11.2012 16:58)Pavel Holub napsal(a):  ... Oponenti nechť se pochlapí a řeknou nám, kde včela vyhynula. ...

---

(20.11.2012 11:24)gupa napsal(a):  ... Snad stovky účinných látek se otestovalo, desítky se používají a desítky jsou coby novinky nachystány.
...

Mohl bys prosím uvést seznam těch desítek látek, co jsou coby novinky nachystány?

Příspěvek: #217

(20.11.2012 15:16)Radek Bílý napsal(a):  Deboro , ani jeden z bodů cos tu uvedla tě nezbaví roztoče . ani všechny body aplikované naráz.....

Radku, je to jen jeden príklad ve kterém splnení sesti bodů nebo méne nepomůze, potrebujem splnit vsechny na ráz a nikdo se nemusí obávat colonie collapse.

Kdo nadále kalkuluje, ze se dobre sveze s akarazidy, mel by se podívá do cíny.

Příspěvek: #218

(20.11.2012 17:31)jdjd napsal(a):  Mohl bys prosím uvést seznam těch desítek látek, co jsou coby novinky nachystány?

Ne, žebych nevěděl, ale nemohl._gp_

Příspěvek: #219

Sorry, ale to je jak z té série knížek Jak blufovat o ...

Příspěvek: #220

Nevím jak kdo to vnímá, ale splnit tohle všechno by znamenalo návrat ke klasickému brtnictví a to nemyslím nijak hanlivě. Jako pokus by to bylo zajímavé.

(20.11.2012 12:23)Debora napsal(a):  Máme více mozností, jak zabránit varroáze:

1. ukoncit lécbu akaricidy, v druhé etape i biozidy
2. nechat vcelu rojit a chytat roje
3. umoznit vcele prirozenou stavbu, nekupuvat kontaminované mezisteny
4. rozmnozovat vlastní vcelstvo
5. prezimovat na medu
6. ukoncit kocování
7. verit jen statistikam ktere si sami sfalsujeme

Výhody varroa destructor:

1. chrání vcelu pred clovekem
2. ucí vcelu hygienickému chování
3. opravuje chyby iseminace a selekce
4. prirozený barometr lidské arogance